U šikmin, kde trámy vedou podél střechy, je vhodné použít systém dvouúrovňového roštu. Nejprve připevněte na trámy vodorovné latě v úrovni jejich spodní hrany a teprve na ně upevněte svislé profily. Tím získáte mezeru pro vedení instalací a zároveň dokonale rovný podklad. Nezapomeňte, že každý profil musí být ukotven do nosné konstrukce, ne jen do izolace. Pokud byste profily montovali napřímo na trámy, hrozí, že se sádrokarton v místě spár časem ohne a vytvoří viditelné praskliny.

Po zatmelení a zbroušení přichází na řadu povrchová úprava interiéru. Než začnete malovat nebo lepit tapety, napenetrujte celý povrch hloubkovým penetračním nátěrem. Sádrokarton jinak nasaje nerovnoměrně barvu a výsledek bude flekatý. U dveřní zárubně utěsněte spáru mezi rámem a stěnou akrylovým tmelem, který zůstane pružný. Silikon je nevhodný, protože se na něj nedá malovat a po čase žloutne. Nakonec nasaďte dveřní křídlo, zkontrolujte jeho pohyb a případně seřiďte panty.

Na závěr zkontrolujte, jestli jste nechali přístup i k vypouštěcím ventilům nebo pojistným armaturám. Pokud montujete sádrokarton kolem stoupaček, které vedou od podlahy ke stropu, rozdělte opláštění na samostatné sekce – spodní část nechte vždy demontovatelnou. Tím získáte možnost zasáhnout při havárii bez nutnosti bourat celou stěnu. Po zatmelení spár a přebroušení napenetrujte povrch a aplikujte finální úpravu. Teprve poté máte jistotu, že sádrokarton nekřupe, nepraská a vydrží i náročnější provoz.

Na závěr si ověřte, že máte všechny prostupy pro kabeláž a jiné instalace vyřešené před montáží. Nikdy neřežte desky na míru kolem zásuvek až na místě, protože se vám to nepodaří přesně. Mnohem lepší je si předem vyznačit otvory a vyřezat je pilkou na sádrokarton. Když budete postupovat v pořadí: úPrava interiéRu kontrola konstrukce, parozábrana, rošt, desky, tmelení a broušení, dosáhnete rovných stěn i šikmin. Nejdůležitější je trpělivost při schnutí tmelu – každý spěch se podepíše na kvalitě finálního povrchu.

Při montáži sádrokartonu na šikminu dejte pozor na směr desek. If you loved this information and you would like to get even more info regarding wiki.Dobusch.net kindly check out our web-site. Desky orientujte vždy napříč přes nosné profily, více na webu nikoliv rovnoběžně s nimi. U šikmých stropů je lepší začít od spodní hrany a postupovat nahoru. Před přišroubováním si desky nařežte tak, aby spoje ležely v polovině šířky profilu. Pokud potřebujete desku zkrátit kvůli šikmině, použijte odlamovací nůž a rovné pravítko. Řez veďte z rubové strany a poté desku zlomte. Hrany srovnejte hoblíkem, aby spoje byly vzduchotěsné.

Typickou chybou je zapomenout na revizní otvory u pružných hadic, které vedou k bateriím nebo WC. Vždy si předem označte místa, kde vedou rozvody, a vyřežte do desky otvory pro plastové revizní dvířka. Ideální je umístit je tak, aby šla otevřít bez demontáže celého obkladu. Dvířka nasazujte až po zatmelení spár, ale před finálním nátěrem, abyste je mohli případně ještě posunout. Nezapomeňte, že okolo dvířek je nutné nechat dilatační mezeru, kterou vyplníte akrylovým tmelem, ne silikonem – silikon se nedá přetírat a při opravách se špatně odstraňuje.

Samotné opláštění začněte vždy od rohu, kde chcete mít co nejméně spár. Desky přišroubujte k profilům samořeznými šrouby s jemným závitem, které se zatopí těsně pod povrch. Rozteč šroubů by neměla přesáhnout dvacet pět centimetrů ve svislém směru a patnáct centimetrů v místech u spojů. Spáry mezi deskami přelepte skelnou páskou a zatmelte tmelem. Nezapomeňte, že tmel musíte nanášet ve více tenkých vrstvách, ne jednu silnou – jinak praskne. Po zaschnutí každé vrstvy povrch zbrousíte a nanesete další. U dveřního otvoru je důležité, aby desky přesahovaly přes rám alespoň o dva centimetry – později je srovnáte s ostěním a vytvoříte čistý přechod.

Častým problémem bývá špatné ukotvení příčky k nosné stěně. Pokud ji jen přišroubujete do sádrokartonu, příčka se časem ohne a začne vrhat. Vždy najděte nosný profil v sousední stěně a kotvěte do něj, případně použijte hmoždinky do plné zdi. U stropu a podlahy kotvěte v rozestupu maximálně šedesát centimetrů a nezapomeňte na těsnicí pásku pod profily – zabrání přenosu kroků a chvění. Dveře pak nebudou skřípat a stěna nebude „bubnovat".

Při šroubování sádrokartonu dbejte na to, aby šrouby byly zapuštěné těsně pod povrch papíru, ale ne příliš hluboko. Příliš utažený šroub poškodí papírovou vrstvu a deska ztratí pevnost. Používejte vruty do sádrokartonu s frézovací špičkou, které se snadno zavrtávají. Optimální vzdálenost mezi vruty je 20–25 cm ve středu desky a 15–20 cm na okrajích. Po upevnění všech desek zkontrolujte, zda jsou spáry rovné a bez větších mezer – ty se později obtížně tmeli.